Příznaky cukrovky

Příznaky cukrovky v dospělosti

Cukrovka, známá také jako diabetes mellitus, je chronické onemocnění, které se vyskytuje, když tělo nedokáže efektivně zpracovat cukr (glukózu) z potravy. Existují dva hlavní typy cukrovky: typ 1, kdy tělo nevyrábí dostatek inzulínu, a typ 2, kdy tělo inzulín produkuje, ale tělo ho nedokáže efektivně využívat.

Příznaky cukrovky se mohou lišit v závislosti na typu a závažnosti onemocnění. Zde je několik základních, které mohou naznačovat, že má dospělý člověk cukrovku:

Zvýšená úroveň glukózy v krvi - Tento příznak může být detekován krevním testem. Normální hladina glukózy v krvi by měla být v rozmezí 4,2-5,8 mmol/l, při náhodném testu a po jídle 7,8 mmol/l. Pokud je hladina glukózy v krvi vyšší, může to být známkou cukrovky.

Přebytečná glukóza odchází do moči s sebou strhává vodu, proto se objeví nadměrné močení.

Velké ztráty tekutiny močí vyvolávají žízeň. Tělo ztrácí velkou část toho, co přijalo v potravě, proto dochází k hubnutí. Buňky nemají dostatek energie, proto je člověk nápadně unavený, nevýkonný, spavý. Může docházet až k dehydrataci a k extrémní únavě.

Dlouhodobě zvýšená hladina glukózy v krvi může způsobovat únavu a ospalost. Takový člověk se cítí těžkopádný, může se špatně vyjadřovat, myslí mu to pomalu, není schopen se rychle rozhodnout, rychle reagovat, může působit dezorientovaným dojmem.

Díky zvýšené hladině cukru v krvi dochází k problémům s prokrvením a pomalejšímu hojení ran, tělo má omezené možnosti regenerace. Obecně hojení ran může uspokojivě probíhat při glykemii do výš do 7,5 mmol/l.

Pokud má dospělý člověk cukrovku typu 2, i když o tom ještě neví, může to být spojeno s nárůstem hmotnosti, zvláště v břišní oblasti, jedná se o hromadění tuku, protože tělo nedokáže zpracovat glukózu a je obtížné ji vyloučit, proto ji ukládá ve formě tuku jako energetickou zásobu. 

Když buňkám chybí glukóza jako zdroj energie, začnou využívat náhradní zdroj energie – tuky. Při využívání tuků vznikají odpadní látky kyselé povahy – tzv. ketolátky. Nejznámější z nich je aceton. Takový stav, kdy je tělo okyselováno ketolátkami nazýváme ketoacidóza (překyselení organismu), která se projevuje acetonovým zápachem z úst a může skončit až zvracením a dehydratací. Zvracení může znemožnit příjem tekutin, kterými nahrazujeme ztráty tekutin zvýšeným močením, až může dojít k totálnímu odvodnění organismu a ke vzniku kómatu.

Dalším místem velké citlivosti na změny cukru v krvi jsou oči. Dokonce bych řekla, že je to nejcitlivější místo na těle. V očích jsou nejjemnější cévy, tzv kapiláry, a nachází se na oční sítnici. Proto jakékoliv změny ohledně hladiny cukru v krvi jsou nejpatrnější právě na vidění ostrosti, pozornosti a na únavě očí. Pacient může vidět rozmazaný obraz nebo si špatně uvědomuje na co se dívá, může jít o určitou poruchu vnímání, spojenou s kolísáním cukru v krvi. 

Mohou se objevovat bolesti, na které dříve nebyl člověk zvyklý. Jedná se zejména o bolesti nohou, křeče v oblasti dolních končetin, brnění prstů a mravenčení, pacient může vnímat zhoršenou citlivost prstů a jemnou motoriku. Někteří noví diabetici si zpětně uvědomují špatné vnímání pocitu chladu a tepla. S únavou a špatnou výživou periferních tkání je spojený i pocit zimy a chladu.  

Pokud se člověk setká s jakýmkoli z těchto příznaků, měl by navštívit lékaře a nechat si změřit glykemii a případně udělat další potřebné testy. Čím dříve se cukrovka diagnostikuje, tím menší následky bude nemoc mít a tím dříve bude pacientovi zase dobře. Po té, co se zjistí skutečný stav, je možné nastavit vhodný režim (inzulín, jídlo, pohyb, selfmonitoring). To je pro správné zvládnutí nemoci to nejdůležitější. Pokud se člověk naučí vnímat svoje tělo a dělá to, co má, tak se bude cítit dobře, bude aktivní a bude mít stejné možnosti jako zdravý člověk.